Výběr optimálního ochranného plynu se orientuje hlavně podle chemického složení a tloušťky materiálu, stavu jeho povrchu, stupně mechanizace svařování a pracovní polohy. Pojem inertní plyn je závislý na kontextu, protože například některé vzácné plyny mohou být za určitých podmínek přinuceny k reakci. N Ar ve vzduchu) a kvůli jejich nízké ceně na trhu. Obloukové svařování netavící se elektrodou v ochranné atmosféře inertního plynu je tavná metoda svařování elektrickým obloukem, která se používá především pro svařování hliníku a hořčíku a jejich slitin, korozivzdorných ocelí, niklu, mědi, bronzů, titanu, zirkonia a dalších neferitických kovů.
Jak je již možné odvodit z názvu této metody, na svařování -WIG se zpravidla používají inertní plyny.
Ochranné plyny jsou normovány v normě DIN EN 439. Je to metoda kde se natavuje svařenec a ne elektroda. Svařuje se v ochranné atmosféře argonu. Odlšinost mezi metodami MIG a MAG je v použitém plynu: u MIG se používá inertní plyn , u MAG plyn aktivní.
Inertní neboli netečné plyny mají u metody MIG pouze ochrannou funkci spočívající v zamezení přístupu vzduchu k roztavenému kovu. Nejvíce používaným inertním plynem pro svařování je Argon či. Pomocí kleštiny je do elektrody přenášen také svařovací proud.
Hořák je dále opatřen hubicí, kterou ven proudí plyn vytvářející v místě svařování inertní (netečnou) ochrannou atmosféru.
Inertní atmosféra (obvykle argonu) chrání tavnou lázeň před přístupem vzduchu a usnadňuje zapalování oblouku. Doporučené metody svařování mědi: a) svařování plamenem - s hořákem acetylen-kyslík se svarový kov rozptýleným plamenem dobře ochrání před vzdušným kyslíkem. Inertní plyny se používají zejména při svařování lehkých kovů. WIG (wolfram – inertní plyn ) nebo svařování MIG (kov – inertní plyn ). Plazmové svařování (WP svařování ) se liší od metody WIG zúžením elektrického oblouku pomocí vodou chlazené přídavné trysky. Elektroda je přitom vsazena do vnitřku hořáku.
K WP svařování jsou zapotřebí dva druhy plynu - vnitřní plyn vytvářející plazmový oblouk a ochranný plyn. Svařování TIG: čisté svary, stabilní spoje. Používá se všude, kde se požaduje vysoká kvalita a bezrozstřikové svarové švy. Plyn do místa svařování proudí a je usměrňován pomocí keramické hubice, kde nahrazuje atmosférický vzduch.
Jako inertní plyny se v současné době nejčastěji používají následující plyny a směsi plynů. Pro svařování ocelí s vysokým obsahem niklu nebo niklových slitin je doporučován argon nebo směs argon-helium (Iresp. Idle ČSN EN 439).
Princip svařování horkým plynem s přídavným materiálem. Tento proces je vhodný pro svařování materiálů, jako jsou hliník, měď, hořčík a titan. Při svařování MIG se naopak používají inertní , tj.
Stejně jako u TIG metody se i zde používá inertní ochranný plyn argon nebo směr argonu s heliem.
MIG svařování hliníku ale není vhodné pro slabé plechy či trubky. Díky rychlému ohřívání dílů hrozí propadnutí. Rychlé natavení rovněž vede k vytvoření hrbolu na začátku svaru. Alumix je určena speciálně pro svařování hliníku.
Základním plynem pro svařování hliníku je inertní plyn argon, doporučuje se jeho minimální čistota 9 Ar, tj. Prakticky se ale používají čistoty 4. Důležitější než podíl nečistot je to, o jaké. Obsah Zásady provozu 13.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.