Ionizace plynu

Ionizací plynu vzniká ionizovaný plyn. Pro ionizaci se některé molekuly plynu rozštěpí na elektron a kladný iont. Plamen nebo záření jsou ionizátory, které dodávají elektronům energii potřebnou k jejich odtržení. Elektron se může spojit s neutrální molekulou a vytvořit záporný iont.

Obecně ionizace plynu se uskutečňuje např. Urychlené ionty a elektrony nárazem ionizují neutrální molekuly plynu.

Srážková ionizace je proces, kdy dochází k uvolnění elektronu po srážce s částicí. Základní podmínkou, aby plyn vedl elektrický prou je rozštěpení elektricky neutrálních molekul na kladné ionty a záporné elektrony. Elektrický výboj v plynu , vedení elektřiny v plynech , ionizace. Nastává ionizace nárazem. Tak vznikají další nosiče proudu, vodivost plynu se zvětšuje a plynem prochází větší proud.

Podle podmínek, za nichž plynem prochází prou rozlišujeme nesamostatný výboj plynu , který nastává v případě, kdy je ionizace plynu vyvolána vnějším působením. Jestliže toto působení zanikne. Společně s ionizací plynu probíhá i děj opačný, tzv.

Tento tichý výboj má ve vzduchu červeně fialové zabarvení, vzniká např.

Eliášovo světlo), projevuje se světélkováním a jiskřením (OBR. 25). K roz t pen molekul je t eba dodat plynu n jak m zp sobem tzv. I na napětí U mezi elektrodami.

Abychom pochopili závislosti jednotlivých fází ionizace plynu radioaktivním zářením, je třeba hovořit o procesech v plynu tj. V oblasti anodového sloupce již elektrony nezískávají takovou rychlost a jejich energie při srážkách atomy neionizuje, pouze jim dodá energii, kterou atomy vyzáří ve formě světla. Stupeň ionizace určuje poměr mezi počtem ionizovaných částic a celkovým počtem částic. Ve Slunci či slunečním větru je stupeň ionizace blízký jedné (všechny částice jsou ionizované) zatímco stupeň ionizace v ionosféře je často mnohem menší než jedno procento. Podobně se liší i počet odtržených elektronů z. Elektřinou se v takové lampě nejprve vyvolá ionizace plynu - například srážkou jeho atomů s rychle letícími elektrony.

Když se plyn vrací zpět do svého běžného stavu, vyzařuje pak určitý (a pro něj typický) druh elektromagnetického záření. Navíc ani skutečnost sycení oxidem uhličitým (CO2) není z našeho pohledu lidskému organismu prospěšná, přičemž samotné vydechování či říhání po požití takové tekutiny (tedy zbavování se těla tohoto plynu ) to jen potvrzuje. Při některých druzích samostatného výboje bývá stupeň ionizace plynu poměrně vysoký. Pak plyn, který se nachází v silně ionizovaném stavu za podmínky, ţe celkový náboj elektronů a iontů je v kaţdém elementárním objemu roven (nebo velmi blízký) nule, nazýváme plazmatem.

Právě vlastnost, ţe prostorový náboj. V rozvodně Eldorado v blízkosti města Boulder City v Nevadě, jedná se o test přepojování vysokého napětí, při rozpojení vznikl. Ve všech případech se využívá interakce záření s vhodným prostředím. Takto lze registrovat pouze nabité částice, při detekci neutrálních částic je třeba nejdříve získat nabité částice (například jadernými reakcemi) a ty. A uvolní se energie 1kW.

Nesamostatný a samostatný výboj v plynu.

Vzduch je za normálních okolností dobrým izolantem. O tom svědčí některé experimenty z elektrostatiky, při nichž výchylka např. Lze ukázat, že plyn je možné ionizovat, tj.